MARTINA + TOMÁŠSetkat se a odejít ruku v ruce.
Váhala jsem, jestli zveřejnit i náš příběh – tedy mého muže, mě a naší Lisičky, protože je to pro mě hodně osobní. Nakonec jsem si ale uvědomila, že osobní příběhy mám sama nejraději, tak tady je ten náš.
Pár týdnů před svatbou s našimi blízkými jsme si udělali ještě svatbu osobní, jen my tři v jabloňovém sadu. Vlakem a autobusem jsme dojeli na různá místa, odkud jsme pěšky vyrazili ke smluvené jabloni.
Byl teplý, pozdně letní den, Lisa poskakovala v trávě, já sbírala květiny na kytici a věnec a kontrolovala hodinky, abych dorazila na smluvené místo včas. Na nohou jsem měla baleríny, pod nimi puchýře a před sebou několik málo kilometrů.
Váhala jsem, jestli zveřejnit i náš příběh – tedy mého muže, mě a naší Lisičky, protože je to pro mě hodně osobní. Nakonec jsem si ale uvědomila, že osobní příběhy mám sama nejraději, tak tady je ten náš.
Pár týdnů před svatbou s našimi blízkými jsme si udělali ještě svatbu osobní, jen my tři v jabloňovém sadu. Vlakem a autobusem jsme dojeli na různá místa, odkud jsme pěšky vyrazili ke smluvené jabloni.
Byl teplý, pozdně letní den, Lisa poskakovala v trávě, já sbírala květiny na kytici a věnec a kontrolovala hodinky, abych dorazila na smluvené místo včas. Na nohou jsem měla baleríny, pod nimi puchýře a před sebou několik málo kilometrů.
V jednu na mě u jabloně číslo jedna čekal můj budoucí muž. Vyměnili jsme si sliby i malé dárky, které jsme cestou pro toho druhého našli – mirabelky a ten nejlepší chleba na světě.
Jabloně šuměly, jablka voněla a my odešli ruku v ruce.
Jabloně šuměly, jablka voněla a my odešli ruku v ruce.
Obřad
Vůně jablek byla silná a omamná. Lisa v nich ležela jako královna a my jen byli a vdechovali jejich vůni.
2025
Analog